Vítám vás na stránkách   

www.original-staford.estranky.cz 

HRDOST    SÍLA    ODVAHA    VĚRNOST

                         Americký stafordšírský teriér

                                           vs

                                Stafordšírský bulteriér

Každý člověk má na tato plemena názor, který vždycky bude buď kladný nebo záporný.

Každý z těchto názorů, může buď ublížit nebo pomoci.  Každý z nás něčemu věří, já třeba věřím, že tihle psi si zaslouží pomoc, zaslouží si naší poctu, naší lásku, pocit bezpečí, domov a také naše srdce.

Každý pes, nejenom „bojový“, si zaslouží úctu a respekt.Tyto stránky jsou věnované všem lidem, kteří se zajímají o tato plemena a zachovávají k nim kladný postoj. A v neposlední řadě všem zástupcům  „ bojových plemen.“

Doufám, že se vám stránky budou líbit a budete se sem rádi vracet.

Aktuálně:

Na stránkách se nachází nová fotogalerie, která by nevznikla bez pomoci paní Šárky H. Tímto bych ji chtěl poděkovat za spolupráci.

Zabijáci nebo psi s duší anděla?

V tomto článku bych se chtěl věnovat úžasným psům s velkým srdcem, které média, časopisy a koneckonců i „rádoby kynologové“, nesmyslně označují jako „bojová plemena“.

Podle serveru www.pejskar.cz se jedná o tato plemena:

Americká akita
Americký buldok
Americký pitbulteriér
Americký stafordšírský teriér
Anglický buldok
Anglický bulteriér
Bordeauxská doga
Brazilská fila
Bulmastif (Bullmastif)
Bulteriér (též: Bullteriér, Bull Terrier)
Kanárská doga
Miniaturní bulteriér
Neapolský mastin
Stafordšírský bulteriér
Tosa Inu

Nutno podotknout, že termín bojová plemena, podle právního řádu ani podle kynologických standardů, neexistuje. Bohužel se mi nepodařilo vypátrat, jak toto označení vzniklo, a kdo ho vymyslel. Jisté ale je, že toto označení používají média nejčastěji u případů, kdy některý z výše uvedených plemen někoho napadne.

Ptáte se, proč vůbec jsou výše uvedená plemena středem pozornosti médií? Důvodů je hned několik. Vraťme se zpátky o několik stovek let do dob, kdy tihle psi byli často využíváni k psím zápasům. Pokusím se Vám aspoň z malé části přiblížit, jak psí zápasy probíhaly.

Před každým zápasem se psi zvážili a vykoupali (soupeř koupal vždy cizího psa) a to z jednoho prostého důvodu, tihle psi, kteří bojovali pro svého „pána“, nesměli vykazovat, žádnou agresivitu  vůči lidem, pokud by byl pes agresivní, tak by byl okamžitě vyřazen ze psích zápasů, anebo byl utracen. Hned ze začátku bych chtěl zdůraznit, že tihle psi nebyli nikdy cvičeni proti člověku, jak se někteří lidé domnívají.

Zápas probíhal v čtvercovém ringu 2.5 x 2.5m. V ringu byl kromě handlerů (lidí, kteří povzbuzovali psa během zápasu) i rozhodčí, který celý zápas řídil. Zápas prohrál ten pes, který už nemohl pokračovat.

Avšak nutno podotknout, že od těchto dob již uplynulo mnoho a mnoho let, a tak se tyto bojovné pudy u těchto psů již utlumily.

Dalším, a podle mne nejdůležitějším důvodem, je skutečnost, která přetrvává do dnešních dob, a tou je LIDSKÁ NEZODPOVĚDNOST A NEDŮSLEDNOST. A tím tento začarovaný kruh začíná.

Často si „bojové psy“ pořizují lidé, kteří na ně nemají za nějakou dobu čas a nedostatečně se o ně starají, nebo si je pořizují lidé  k zvýšení sebevědomí, a z mnoha jiných, pro mě nepochopitelných, důvodů. Ať je to tak či onak, bohužel na to doplácejí jen a jen psi, ti platí nejvíce - ale proč by měl platit někdo, kdo není za sebe zodpovědný? Proč se ukazuje na psa a ne na člověka, který má za psa plnou zodpovědnost, a který ho vychovává?

Žádný pes se nerodí s úmyslem někomu ublížit, nebo v horším případě jej usmrtit. Zastávám názor, že každý pes se rodí jako kus čistého papíru a záleží jen na nás, co na něj napíšeme.

Poznámka: Uvedený text není nijak upravován a vyjadřuje pouze vlastní názor pisatele.